Planetární mlhoviny

Planetární mlhoviny vznikají v určitém stadiu vývoje hvězdy (tzv červeného obra), která odhodila vnější plynnou obálku. Ta se rozpíná rychlostí 20 až 30 km za sekundu a během několika desítek tisíc let se rozplyne v mezihvězdném prostředí. Planetární mlhoviny svítí díky horké centrální hvězdě a z hlediska mechanizmu vzniku záření patří vlastně mezi emisní mlhoviny. Název zavedl r. 1785 W. Herschel, protože planetární mlhovina je v dalekohledu vidět jako slabě zářící kotouček nebo prstýnek, čímž vzdáleně připomíná planetu (s planetami jinak nemá nic společného). Nejznámější planetární mlhovina je M57 v souhvězdí Lyry.