Leden 2019

>> Únor 2019

Měsíc, našeho nejbližšího kosmického souseda, lze na večerní obloze v otvírací době hvězdárny pozorovat přibližně od 10. do 20. ledna. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 14. ledna, kdy nastává první čtvrt a kdy poblíž rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) vrhají povrchové útvary zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 21. ledna), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.

Z planet je na večerní obloze pozorovatelný pouze Mars.

Zimní obloha nám nabízí velké množství zajímavých objektů hvězdného vesmíru. Jsou to dvojhvězdy a vícenásobné soustavy, hvězdokupy, mlhoviny i galaxie. Z dvojhvězd je to např. Castor ze souhvězdí Blíženců. Dále můžeme pozorovat čtyřnásobnou soustavu Trapez v souhvězdí Orion, která je obklopena známou mlhovinou viditelnou i pouhým okem. Ozdobou zimní oblohy je hvězdokupa Plejády nacházející se v souhvězdí Býka. Jedna z nejbližších galaxií, vzdálená od nás více než dva miliony světelných roků, leží v souhvězdí Andromedy. Na hvězdných mapách ji najdeme pod označením M 31 a za dobrých podmínek je pozorovatelná též pouhým okem nebo malým triedrem.

Na denní obloze lze sledovat Slunce. Díky dalekohledu, který odcloní větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce viditelné sluneční skvrny. Speciálním chromosférickým dalekohledem lze pozorovat sluneční protuberance.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.

V pondělí ráno 21. ledna nastává úplné zatmění Měsíce, které je u nás viditelné v podstatě v celém svém průběhu. Začátek částečného zatmění nastává v 4:34 SEČ, začátek úplného zatmění v 5:41 SEČ, maximální fáze zatmění v 6:12 SEČ, konec úplného zatmění v 6:43 SEČ a konec částečného zatmění v 7:51 SEČ.